Alergické onemocnění kůže u psů - MVDr. Zbyněk Lonský

Nejčastějšími onemocněními kůže s alergickým základem u psů jsou atopická dermatitis (AD) a přecitlivělost na bleší pokousání (FBH). Za příčinu atopické dermatitidy je považována alergická reakce na vzdušné alergeny, jako je prach z domácích roztočů a různé pyly, zatímco alergenem u FBH je protein, obsažený v bleších slinách.

Patomechanismus onemocnění

Atopická dermatitida má mnoho shodných charakteristik s podobným onemocněním u lidí, jako je rodinná charakteristika výskytu, nástup v raném věku, chronická svědivost a morfologie kožních změn typicky umístěná v oblasti natahovačů a ohybačů končetin. Reakce na kožní test u tohoto onemocnění je okamžitá. U člověka i psa byly u atopické dermatitidy pozorovány změny buněčně zprostředkované imunity. Navíc, sérové koncentrace pro alergii specifických IgE a některých typů IgG (imunoglobulinů) jsou u psa i člověka zvýšené. U člověka je syntéza IgE řízena hlavně dvěma cytokiny, produkovanými T lymfocity. Většina kůži infiltrujících lymfocitů a pro alergii typických lymfocitů v periferní krvi má cytokinový profil typický pro Th2 podskupinu. U přecitlivělosti na bleší pokousání není imunologické zázemí tak detailně známé. Podle kožních testů se rychlá reakce objevuje přibližně u 50 % psů s FBH a opožděná reakce u 15 procent. Oba typy reakcí vykazuje 30 - 45 % psů.

Všeobecné informace

Atopie psů je druhé nejčastější alergické kožní onemocnění u psů. Výskyt tohoto onemocnění ve psí populaci není přesně znám, ale odhaduje se v rozmezí 3 - 15 %. Atopické onemocnění se může objevit u jakéhokoli plemene i jakéhokoli jedince, ale vzhledem ke genetickým predispozicím je u některých plemen pozorováno častěji. V osmdesátých letech byla v Evropě tato predispozice pozorována u německých ovčáků, pudlů a boxerů. Současné publikace uvádějí plemennou predispozici labradorů, west highland white teriérů a boxerů v Anglii, bulteriérů, čaů, west highland white teriérů a boxerů v Německu, labradorů, tervuerenů, pyrenejských ovčáků, všech plemen setrů a foxteriérů v jižní části Francie, labradorů, zlatých retrívrů, německých ovčáků, west highland white teriérů v Holandsku, west highland white teriérů, boxerů, foxteriérů, německých ovčáků, labradorů, zlatých retrívrů a kernteriérů ve Švédsku. Detailní anamnéza je jediným a nejdůležitějším faktorem v diagnostice a léčbě atopie. Poskytuje zásadní informace o tom, zda symptomy pacienta jsou alergického původu a pokud ano, co může být vyvolávajícím alergenem. Trvání problému, věk při nástupu problému, průběh onemocnění, jeho sezónnost, informace o sourozencích, vzhled a šíření příznaků a reakce pacienta na provedenou léčbu jsou důležitými body k diskusi s majitelem zvířete. Dotazy by se měly zaměřit také na přítomnost jiných zvířat, dietetický režim, venkovní i domácí životní prostředí, místo ke spánku, prevenci zevních parazitů a předešlé léčby a jejich účinnost. Tyto informace lze obdržet v průběhu vyšetření. Pomocí jsou zaznamenaná majitelova pozorování v chronologickém pořádku. U 70 % psů jsou první příznaky pozorovány před dosažením tří let věku. Přecitlivělost na bleší pokousání je nejčastějším alergickým onemocněním u psů . Přestože nástup onemocnění může být pozorován v jakémkoli věku, nejčastěji se první příznaky objevují mezi 1 a 3 roky stáří. Němečtí ovčáci, bouviéři a zlatí retrívři mohou být predisponovaní, ale běžně onemocní kterékoli plemeno včetně kříženců. Bylo prokázáno, že u jedinců trvale zablešených již od raného věku je reakce na bleší pokousání pozdější, a v některých případech jsou projevy alergie méně závažné. Celkový přístup k diagnostice je obdobný jako u atopické dermatitis.

Diagnostická kritéria

Psům s pruritem alergického původu je vždy přisuzována atopická dermatitis, pokud dochází k rozlízání končetin a oděrkám na nose a hlavě. Pokud není pozorován vznik prvotních kožních příznaků, může to být způsobeno tím, že kožní změny jsou sekundárně vzniklé rozškrábáním v důsledku svědivosti. Vznik povrchového hnisavého zánětu kůže a kvasinkových infekcí je prokazatelně vyšší u psů s rychlou reakcí na kožní test, než u psů s klinickými příznaky a negativním kožním testem. Až 80 % atopiků trpí zánětem zevního zvukovodu a u 45 % psů je to prvotní problém, kvůli kterému jsou přivedeni k ošetření. Diagnostická kritéria je v současnosti nutno upravit v tomto směru. Za základní příznaky jsou v současnosti považovány svědivost zahrnující tvářovou oblast a končetiny, podráždění kůže v oblasti ohybače paty a natahovače zápěstí, chronická či chronicky se opakující dermatitida, individuální či rodinná anamnéza atopie, plemenná predispozice. Nástup symptomů mezi 1. až 3. rokem věku, povrchový hnisavý zánět kůže, oboustranný zánět spojivek a zevního zvukovodu, kožní infekce Malassezia pachydermatis, okamžitá odpověď na kožní test na vzdušné alergeny a zvýšená hladina IgG a specifických IgE. Klinické projevy přecitlivělosti na bleší pokousání jsou pozorovány hlavně jako pupínkovité změny spolu s šupinatostrupovitým zánětem kůže v oblasti bederně křížové, břišní a na zadních končetinách. U středního až těžkého průběhu mohou strupy dominovat klinickému obrazu. Sekundární hnisavý zánět kůže není častý. Postižení jiných částí těla jako jsou axilly či oboustranný zánět zvukovodu se objevuje u dlouho neléčených případů. K testování se používají buď kožní testy nebo serologické vyšetření krve.

Léčba

Klinická léčba atopické dermatitidy by v základu měla vycházet z předpokladu, že pacient nebude nadále vystaven působení alergenu. Ve skutečnosti jsou taková opatření obvykle zklamáním, protože zabírají mnoho času, jsou drahá a efekt je omezený. Nejčastěji je zjištěna citlivost na více alergenů. Kromě odstranění alergenu je používána léková terapie s cílem odstranit svědivost a zánět. Obvykle je používán prednison, prednisolon, antihistaminika a esenciální mastné kyseliny. Experimentálně s pozitivním efektem byly vyzkoušeny také pentoxyphyllin a cyclosporin A. Efektivní je též imunitní léčba na bázi hyposenzifikace podle intradermálních či serologických testů a jejich kombinaci. U přecitlivělosti na bleší pokousání se léčba soustředí na odstranění blech a jejich zárodečných stadií. Současně je nutno provést obdobná opatření u ostatních zvířat, žijících ve stejné domácnosti, a řešit problém kontaktu se zvířaty žijícími v okolí či možném kontaktu. Vhodná terapie řeší likvidaci dospělých parazitů adulticidy v kombinaci s růstovými inhibitory hmyzu. Obvykle je též nutno použít léčiva na bázi prednisonu. Uvažuje se též o možnosti vakcinace proti proteinu z bleších slin.

Autor:MVDr. Zbyněk Lonský
kontakt: Počátecká 5, 140 00 Praha 4
tel.: +420 261264278
e-mail: dr.zbynek@worldonline.cz