Lymská borelióza , Craig E. Greene, University of Georgia, Athens, Georgia, USA

Lymská borelióza je často diagnostikované, přenašečem způsobené onemocnění lidí a zvířat, které se nejčastěji objevuje v Americe, Evropě a Asii. Objev tohoto onemocnění měl v posledních 20 letech velký vliv na výzkum a zájem o vektorová onemocnění. Média pomohla upřít pozornost veřejnosti na možná onemocnění přenášená klíšťaty. Poznání důležitosti těchto onemocnění vedlo ke mnoha zlepšením v porozumění a kontrole tohoto problému.
Borelia je malá spirocheta z rodu, který zahrnuje více než 20 druhů. Některé byly izolovány z nemocných zvířat a lidí, zatímco jiné byly nalezeny u rezervoárových hostitelů bez příznaků nebo klíšťat. Borelie lymského typu byly rozděleny alespoň do 4 podskupin. Borelie nepřežívají volně v prostředí, ale jsou šířeny cestou obratlovců – rezervoárových hostitelů a přenášeny klíšťaty, která zabydlují teplotní pásma s chladnějším počasím. V Evropě jde hlavně o klíšťata rodu Ixodes.
Lymská borelióza se nešíří v epidemických proporcích. V současné době se zdá být poněkud přediagnostikována pomocí serologických testů. Je to reálné onemocnění v určitých geografických lokacích, vhodných k šíření klíšťat a jejich hostitelů. Klíšťata Ixodes nepřežívají dlouho ve vnitřních prostorách a není žádný přímý důkaz o tom, že by infikovaný pes nebo kočka představovali přímé riziko nákazy pro člověka. Psi nerozšiřují nákazu močí. Borelie se množí v klíšťatech a hostitele napadají přenosem slinami klíšťat. Čím větší je množství spirochet, které vniknou po přisátí klíšťat do kůže hostitele, tím je větší riziko nákazy. Borelie se množí v místě průniku do kůže a odtud pronikají do dalších tkání. Po klíštěcím kousnutí se vyvíjí infekce s klinickými příznaky pouze u některých jedinců, což závisí na virulenci spirochet a na imunitním stavu organismu. Klinické onemocnění vychází z vlastní imunitní odpovědi napadeného jedince. U experimentálně nakažených psů vznikají klinické příznaky 2 až 6 měsíců po přisátí klíštěte. Nástup klinických příznaků obvykle souvisí s prvotním zvýšením protilátek v séru. Akutními příznaky onemocnění jsou horečka, střídavé kulhání, místní zvětšení mízních uzlin a hubnutí. U dlouhodobějších onemocnění vzniká zánět kloubů. Neurologické příznaky vznikají u infikovaných lidí jako pozdní příznak.
Pro boreliózu nejsou žádné specifické změny v hematologickém a biochemickém vyšetření. Vyšetření kloubní tekutiny prokázalo větší množství buněčných elementů. serologická pozitivita na B. burgdorferi poukazuje na napadení spirochétami, ale neprokazuje probíhající klinické onemocnění. K serologické pozitivitě je nutné přičíst v anamnéze uvedené přisátí klíštěte a rychlou odpověď na antimikrobiální léčbu. Existuje několik nových komerčně dostupných testů na protilátky. Kultivace spirochet je jasným průkazem, ale je obtížná, pro malý počet zárodků. specifická diagnostika je obtížná a proto je často používána léčba antibiotiky za účelem terapeutické diagnostiky. včasná léčba boreliózy může způsobit snížení titru protilátek a prevenci vzniku kulhání a změn v kloubech. Antibiotická léčba amoxicillinem, azithromycinem,ceftriaxonem a doxycyclinem trvá minimálně 30dní, ale bohužel po přerušení podávání ATB dochází v některých případech k obnovení klinických příznaků. To může vyvolat chronické imunitní a zánětlivé problémy.
Prevencí onemocnění je vakcinace s revakcinací za tři týdny. Lepší účinek vakcinace je v období, kdy nedochází k rozšíření klíšťat. Vakcinaci samotnou nelze považovat za dostatečné preventivní opatření, pokud nejsou soustavně používány preventivní prostředky proti klíšťatům.

Autor: Craig E. Greene, University of Georgia, Athens, Georgia, USA
Překlad: MVDr. Zbyněk Lonský - zpracování a odborný překlad pro časopis "Pes přítel člověka"

kontakt:Veterinární ošetřovna
Počátecká 5
140 00Praha 4
tel.: +42 2 437559

Tento text byl převzat z časopisu "Pes přítel člověka"
Článek nebyl nijak jazykově upravován.