Leonberger - Arcondia - Přednáška MVDr. Nečase z VFU Brno o možnostech využití metody

Přednáška MVDr. Nečase z VFU Brno o možnostech využití metody PennHIP

Dne 13.4.2002 se v Praze uskutečnila přednáška MVDr. Nečase z VFU Brno o možnostech využití metody PennHIP při kontrole výskytu dysplasie kyčelních kloubů u psů. Je myslím velká škoda, že se tato akce překrývala se svodem rtw. Jelikož přednáška byla velmi zajímavá, chtěla bych chovatele, kteří neměli možnost se jí zúčastnit, alespoň stručně informovat o jejím obsahu. Těm, kteří umí anglicky a mají přístup na internet, doporučuji navštívit www.vet.upenn.edu/ResearchCenters/penhip, ti ostatní se musí zatím spokojit s tímto článečkem.
Ještě na úvod bych ráda upozornila na několik postřehů z této přednášky, které souvisejí s vyhodnocováním DKK dle FCI a s DKK obecně. Věčné spory mezi veterináři-hodnotiteli DKK a chovateli či chovatelskými kluby mohou být do značné míry způsobeny tím, že obě strany přistupují k tomuto problému úplně odlišně. Chovatel provádí rtg DKK, protože chce z chovu vyřadit zvířata de facto těžce postižená, představuje si, že zvíře s DKK má prostě špatně zakloubené klouby (mělká jamka, nedovyvinutý kloub apod.) a je mu jasné, že takové zvíře je jednoznačně "vadné".Veterináři mají jiný profesní přístup, oni precizně hledají všechny nedostatky a to považují za správné; jim nezáleží na chovu, oni prostě jen co nejpřesněji (a nejpřísněji) posoudí snímek a ještě jsou hrdí, že vědí kde a jak nedostatky kloubu najít i že je našli. Navíc - a to je dost důležité - DKK a kloubní artróza pro ně v tomto případě znamenají téměř synonymum.
Podle hodnocení FCI totiž nemůže být kloub s jakýmikoli artrotickými změnami hodnocen lépe než stupněm 2. Ve vztahu k rozvoji případné artrózy se s přibývajícím věkem tudíž může rapidně měnit i stupeň DKK - dle statistik je rozvoj artrotických změn následující - zatímco ve věku 6 měsíců je 40%, ve 12 měsících už 70-80% a ve dvou letech pak 90%. Proto je pro podchycení postižených zvířat žádoucí provádět vyšetření DKK dle FCI minimálně ve 12- ti měsících stáří, kdy už lze podchytit těch 70-80% nemocných jedinců.

Pennsylvanian Hip Improvement Program
(znamená "Pensylvánský program pro zlepšení kyčlí")
Princip
Za autorem této metody je Dr.Gail Smith z Pensylvánské univerzity a tato metoda je používána od roku 1983. Smyslem je identifikace jedinců bez genetické predispozice k rozvoji DKK.
Celý program je založen na jednotné metodice vyšetření, prováděné pouze pečlivě proškolenými veterináři, centrálním vyhodnocení a zpracování dat v centrální databázi.
Veterináři získávají členství v PennHIP nejen na základě proškolení, ale i na základě kvality snímků 30-ti zvířat, které zhotoví. V případě, že tyto snímky nedosahují kvality požadované v rámci PennHIP, veterinář nezíská členství a tedy ani možnost provádět vyšetření touto metodou. V ČR mohou toto vyšetření zatím provádět pouze Dr.Nečas a Dr.Zatloukal, oba z VFU Brno.
Vyhodnocení snímků se provádí centrálně (Pensylvánská univerzita), získaná data jsou použita pro stanovení aktuální situace u jednotlivých plemen, a to celosvětově.
V České republice se cena rentgenového vyšetření pro PennHIP pohybuje do 3.000,-Kč a majitel vyšetřeného zvířete obdrží výsledek za cca 2-8 týdnů, podle rychlosti pošty a banky.
Vlastní provedení
Vlastním principem metody je zjištění laxity ("volnosti") kyčelního kloubu, která je závislá na podtlaku v kloubním pouzdru a volnosti vazu. Vychází se přitom z předpokladu, že čím volnější kloub, tím vyšší je predispozice pro artrotická onemocnění. Jedinec je sledován a rentgenuje se ve třech polohách, a to:
1) distrakční, kdy leží na zádech, zadní končetiny má směrem vzhůru, kolena jsou co nejvíce přiblížena k sobě, kloubní hlavice je "vytažena" z kloubní jamky; z tohoto snímku se vychází při stanovení distrakčního indexu (viz dále);
2) kompresní, kdy rovněž leží na zádech, zadní končetiny má směrem vzhůru, kloubní hlavice je zatlačena do kyčelního kloubu; tento snímek slouží ke stanovení přirozené polohy kloubní hlavice v jamce;
3) ventrodorsální, která je shodná s polohou předepsanou FCI; z tohoto snímku se zjišťují případné artrotické změny.
Vyhodnocení a využití výsledků
Pro stanovení míry laxity kyčelního kloubu se používá tzv. distrakční index (dále DI), jehož výpočet je zřejmý z obrázku. Ze všech došlých výsledků každého plemene se každoročně pro jednotlivá plemena stanovuje tzv. medián distrakčního indexu, což je jakýsi průměrný DI plemene.
Vzhledem k tomu, že laxita kloubů je plemenně specifická, nutně se počítá medián DI pro každé plemeno zvlášť.
Obecně lze ale konstatovat, že - bez ohledu na plemeno - normální kloub by měl mít DI menší než 0,3 a být bez artrotických změn.
Vzájemný vztah laxity kyčelního kloubu a rozvoje artrotických onemocnění je patrný z uvedeného grafu - míra výskytu degenerativních artrotických změn se zvyšuje se zvyšujícím se DI. Z grafu je rovněž patrné, že při DI menší než 0,2 nedochází k žádné artrotizaci kloubu, zatímco při DI větší než 0,7 je kloub ve všech případech artrotizován.
Možnost využití v chovu
DI informuje chovatele, kam zvíře zařadit ve vztahu k jiným psům téhož plemene z hlediska laxity kyčelního kloubu. Na základě těchto výsledků by bylo vhodné do chovu akceptovat jedince s DI menším, než je medián DI daného plemene v daném roce.