Nové poznatky o potravní alergii u psa a kočky, Stephen White, USA

Ve dnech 8. – 11. 8. 2001 se v kanadském Vancouveru konal 26. světový kongres WSAVA (Světová organizace veterinárních lékařů malých zvířat). V našem sloupku vás budeme informovat o nových poznatcích, přednesených na tomto kongresu.

Potravní alergie je definována jako imunologicky vyvolaná reakce na krmivo.
V mnoha klinických případech není příčina zcela přesně určena. Podílejí se na ní imunologické mechanismy typů I–IV. Naopak potravní intolerance je termín, popisující jakoukoli nepříznivou reakci na krmivo, která nemá imunologický podklad včetně otrav z potravy (způsobenými přímým účinkem toxinů).
Z praktického hlediska je klinik postaven před chronické onemocnění kůže, způsobené potravou. Nejčastějšími alergeny v potravě bývají proteiny.

Žádná ze studií neprokázala vliv pohlaví na toto onemocnění. Podle některých studií jsou k potravní alergii více náchylná plemena soft coated wheaten teriér, west highland white teriér, dalmatin, kolie, šarpej, lhasa apso, kokršpaněl, malý knírač, labradorský retrívr, jezevčík a boxer. Data z Koloradské státní univerzity poukazují na zvýšené riziko vzniku tohoto onemocnění u retrívrů. Přestože vliv věku se podle různých případů liší, až 33 % případů vzniká u jedinců mladších jednoho roku. Jednoduše řečeno, přestože potravní alergie může vzniknout v jakémkoli věku, je třeba s ní vždy počítat při diagnostice svědivostí u mladých psů.

Nejčastějším příznakem potravní alergie je nesezónní svědivost. Obvykle celého těla. V některých případech je svědivost výraznější v oblasti nohou nebo uší.
První kožní změny se projevují jako pupínky a zčervenání kůže.
Následují hnisavé záněty kůže, ztmavnutí míst a zvýšení tvorby mazu.
Klinické příznaky u kokršpanělů jsou velmi podobné jako idiopatický mazotok, typický pro toto plemeno.
Potravní alergie může být skrytou příčinou poruch v tvorbě drápu, jako je růst špatně tvarovaných drápů nebo odpadávání drápů. Popisované současné gastrointestinální potíže jsou poměrně řídké. Přesto jedna ze současných studií popisuje dvacet případů, při kterých se objevovaly typické příznaky zánětu tlustého střeva, jako je hlen a krev ve stolici, častější a bolestivé kálení.
Neurologické a dechové příznaky jako astma byly popsány velmi zřídka. Současně s touto alergií byly pozorovány také atopický ekzém, alergie na bleší pokousání a na hovězí inzulín. Současně byly též pozorovány hnisavé a kvasinkové záněty kůže. Povrchový nebo hluboký hnisavý zánět kůže může být jediným klinickým příznakem potravní alergie u psa. Takoví jedinci jsou po podání antibiotik bez příznaků a svědivosti. Zde je důležité diagnostikovat a léčit sekundární infekci, přičemž by měl být klinik upozorněn na alergii přetrvávající svědivostí po léčbě.
Ideální diagnostickou metodou je zkrmování eliminační (hypoalergenní) diety. Zkušenosti s diagnostikou potravní alergie dermatologickými či serologickými testy má u domácích mazlíčků autor špatné. Eliminační dieta obsahuje nejčastěji jeden zdroj proteinů a jeden zdroj škrobu. Musí být složena s ohledem na původní krmnou dávku pacienta. Lékař by neměl zapomenout na skutečnost, že psi žijící v domácnosti společně s kočkami, mají přístup k rybím proteinům, a to buď konzumací kočičího krmiva nebo jejich výkalů. Na naší univerzitní klinice začínáme dietou, složenou z vepřového masa a brambor nebo fazolí. Někdy používáme i exotičtější zdroje, jako je losí maso. Během eliminačního období nesmí být psu kromě čisté, pitné vody podávány ani žádné pamlsky, nebo ochucené léky, vitaminové přípravky apod. Zubní pasta s proteinovou příchutí by měla být nahrazena pastou bez proteinů. Tato krmná dávka je nevyvážená, takže je nutno upozornit majitele na možnou ztrátu tělesné hmotnosti zvířete, lupovitost či zhoršenou kvalitu srsti.
U koček používáme jako eliminační dietu potravu pro kojence na bázi jehněčího masa. Eliminační diety jsou také na trhu ve formě speciálních diet jak v suché, tak konzervované formě. Běžná délka používání diety je od 8–12 týdnů. Přetrvávání svědivosti po tomto období může svědčit o nutnosti podávat dietu neustále, či svědčí o přítomnosti nějaké další hypersenzitivity. Pokud současně probíhá kvůli těžké svědivosti a infekcím kůže léčba antibiotiky a kortiksosteroidy, je nutno podávání eliminační diety prodloužit nejméně o dva týdny po ukončení terapie, aby byly výsledky průkazné.

Potvrzením diagnózy je obnova klinických příznaků po opětovném nasazení původního krmiva. Příznaky nastupují v průběhu jednoho až dvou týdnů. Poté je zvířeti znovu nasazena eliminační dieta a majitel může postupně přidávat jednotlivé alergeny po jednom či dvou týdnech k odhalení vyvolávajícího alergenu.
Nejčastěji prokazované alergeny u psa jsou hovězí a kuřecí maso, vejce, mléko, sója, kukuřice a pšenice. U koček ryba a mléčné výrobky.
Alergie k více než dvěma alergenům jsou výjimkou. Pokud je alergen odhalen, lze psovi nasadit komerčně vyráběné krmivo, které ho neobsahuje. Pokud majitel odmítá provokační testování přidáváním alergenů, nezbývá, než zvíře nadále krmit eliminační dietou!

Autor: Stephen White, USA

Překlad: MVDr. Zbyněk Lonský - pro časopis "Pes přítel člověka"